Zobrazují se příspěvky se štítkem9/10. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem9/10. Zobrazit všechny příspěvky

Hollow Knight: Silksong (PC)

Neskutečně dlouho očekávané pokračování hry Hollow Knight z roku 2017, které jsem přímo napálil 10/10. Jak to dopadlo?

Hra se nemá za co stydět. Přináší spoustu nového, ale také spoustu stejného, něco frustrujícího a něco geniálního. Obecně bych mohl říct, že hra má více „duše“. V rámci příběhu, světa, vizuálu a hlavní postavy, tak je vše vyšperkované do obrovských i jemných detailů. Díky tomu, že hlavní postava mluví, tak je možné jít více do hloubky s interakcemi u postav. Navíc v průběhu hry hráč získá možnost hrát hudbu (vybrnkávat melodii na svou zbraň pomocí struny z hedvábí), a díky tomu celý svět získá úplně jiný rozměr. Kromě jasných momentů kvůli příběhu (vstupování do vzpomínek atd) nebo třeba získání Architect Melody!, tak hráč může hrát kdykoliv a u kohokoliv, a ta postavička se pozastaví, začne broukat svojí unikátní melodii a u toho nám textem poví něco hluboce osobního. To je tak absurdní dokonalý detail, že je to prostě úžasné. Kolik to navíc muselo dát práce. Svět je plný rozličných a roztomilých postaviček. Navíc je příběh dosti temný a bohužel, spousta z nich dojde ne úplně šťastnému konci. Více o příběhu už neřeknu.

Hudba a melodie je velkou součástí této hry. V rámci příběhu se vše pomocí ní posouvá. A kolikrát je to husí kůží plný zážitek. Soundtrack je také dechberoucí, každá oblast má svou hudbu, a každý důležitý moment též. Bellhart, Red Maiden, Choral Chambers, High Halls, Last Dive, to je jenom krátký výpich melodií. Moje nejvíc oblíbené jsou Choral Cahmbers a High Halls. S hudbou je úzce spojen i art design. Ten je naprosto dokonalý, stejně jako v prvním díle. Svět je plný jemných detailů, vše se hýbe, dýchá a žije. Animace postaviček a tvorů je také krásně detailní. Samotný design všeho živého a neživého je naprosto unikátní. 

Baldur's Gate 3 (PC)

Metacritic
U tak obrovského RPG jsem prostě musel počkat na fanouškovskou češtinu. Abych si dokázal hru pořádně užít. Proto jsem se do ní pustil až po skoro 1,5 roce. Česká komunita totiž dostala dárek k Vánocům roku 2024. Hra má přes 7 500 tisíce normo stran textu co bylo nutné přeložit. Jenom v prvním aktu je podle volby postavy možnost 2 milionů různých kombinací rozhodnutí, které vám nějakým způsobem ovlivní psaný text. Obrovská hra pro překlad.

Vydržet si takhle velký kus od vydání má ještě jednu další velkou výhodu. Hra, za tu dobu, obsahuje už 7 velkých rozšiřujících a opravných patchů, takže moje výprava by měla být co možná v nejlepším možném technickém a vyladěném stavu (zpětné čtení recenzí a sledování videí na Youtube ukazují mnoho různých situací, které byly v pozdějších částech upraveny, kam všude bylo ještě co přidáno, aby zážitek byl co možná nejplynulejší).

Herní studio Larian mám velmi rád, a jejich předchozí hry Divinity: Original Sin 1 a 2 jsem si nesmírně užil (BG3 je mechanicky velmi podobný). Hlavně se mi líbí i jejich přístup ke komunitě, kdy nemají problém zakomponovat fanouškovské překlady přímo do jejich hry, nebo zdarma upgradovat jejich hru do „vyladěnější podoby“ (Enhanced editions). Samozřejmě dělají také mnoho chyb, ale je to právě o tom, jak se k nim postaví. Při vydání jsem často zaslechl, že třetí akt bývá obsahově slabší než první akt nebo že je tam mnoho bugů. U takhle velké hry, plné kombinací se tomu fakt vyhnout nejde. Ale bohužel u nich platí to, že prostě první akt a druhý, jsou mnohem vyladěnější, v porovnání se třetím.

Svět Dungeons & Dragons, na kterém je celý herní princip postaven znám, ale nejsem v něm nijak kovaný. Hrál jsem kdysi jednu výpravu s přáteli, viděl několik seriálů a filmů, kde postavy hráli právě DnD (Dungeons & Dragons: Honor Among Thieves , Stranger Things, TBBT atd). Božstva, postavy a svět o tom mám opravdu jenom povrchové znalosti a co se týče pravidel soubojů, tak jsem také velký začátečník. Ale pro hru to není tak podstatné. Co se týče boje, tak se člověk po chvilce čtení dokáže zorientovat a zbytek si nějak musí osahat. Hra na normální obtížnost jde na hráče v normálním tempu a nezažil jsem nějaký velký obtížnostní skok. Do fungování světa ale Larian přidává svůj styl řešení problémů, který fanouškům série Divinity je moc dobře známý. Využívání prostředí, možnost skákat, strčit protivníka, svitky, lektvary a spousta různých předmětů, kterým brání jenom vaše kreativita. Důkazem může být mnoho situacích co člověk sám zažil, anebo desítky hodin absurdních kombinací, jak věci vyřešit, na Youtube. Nalákat někam nepřítele a pak mu zničit půdu pod nohama, otrávit jim pití při oslavě, přesvědčit je že bojovat s vámi nemá smysl atd. 

Arcane: League of Legends - Season 2

IMDb, ČSFD

Vyplatilo se čekat 3 roky na zakončení jednoho velkého herně animovaného překvapení?

Vezmeme si dopředu asi ty hlavní jistoty. Animačně je to naprostá třída. Rozpočet 250M (S1+S2) dolarů tam opravdu jde vidět. Díky bohu, což mě zajímalo asi nejvíce, tak kinematografie zůstala na stejné úrovni (takže výborná) jako v první sérii. Střih, kompozice obrazu, nechávání scén dýchat a všechny tyto drobné nuance, které oddělují výborné filmy/seriály od dobrých. Spousta scén by se mohla čistě pozastavit a bylo by to samo o sobě umělecké dílo. Tohle vše možná, aspoň pro mě, vnáší je drobné negativum, nebo výtku. Kolikrát už ty scény byly tvořené jenom pro tenhle umělecký záměr. Neměli opodstatnění v příběhu, nepřidávaly nic, co by mělo smysl, kromě toho – wow, pěkný „obrázek“. Také tam bylo na můj vkus už hodně „zpomalovaček“, nebyla snad scéna, kde bychom se toho nedočkali několikrát. Byly parádní, ale když už jich bylo hodně, tak narušovaly dynamiku bojové sekvence a celkové scény. První série (pokud si to dobře pamatuji), jich tolik neměla.

Hudební a zvukový design byl zase prvotřídní. Velmi mistrně se doplňoval s obrazem a volba hudby byla také výborná. Nejlepší to bylo asi v „prostředním“ finále, v závěru třetí epizody, Woodkid - “To Ashes and Blood”. Kde kombinace hudby, zvuků, animace a příběhu, dokázala vytvořit velmi silnou závěrečnou část. Výborný song doprovázel úvod druhé epizody, spolu s parádní představovačkou, Marcus King - “Sucker”.

Přes drobné hnípání, je v tomhle kvalita vidět na každém kroku, ty peníze, ať jich teda bylo fakt hodně, jdou všude vidět. Co příběh? 

Elden Ring (PC)

Metacritic

Hry od studia From Software sleduji, ale nikdy jsem je do teď nehrál. Důvodem je ona pověstná velká obtížnost a doběh k bossům. Technicky mi nevadí, že je boss těžký, ale nebaví mě hry, kdy je trestem za smrt opakování nějakého delšího předchozího úseku. Kdy mě smrt vyjde na znovu hraní 5-10 minutového části, abych se k bossovi vůbec znovu dostal (kde následně hned zase umřu a vše se opakuje).

Proto jsem s nadšením četl zprávy, že Elden Ring je jedna z nejpřístupnějších her tohohle studia. A hned teď na začátku to musím napsat, je to pravda. Je to pravda ve dvou velkých bodech. V první řadě je celý svět plný checkpointů (místa přízně), které jsou rozmístěné tak, aby doběh k bossovi byl skoro okamžitý. Navíc u bossů, kteří jsou ve vlastní aréně, tak je tu nově i automatický checkpoint v podobě sochy Mariky. Když pak zemřete tak vám hra dá možnost, kde se chcete oživit (důvodem je, že ne vždy si může hráč místo přízně aktivovat před střetem). Nikdy se mi nestalo, že bych musel k bossovi nějak dlouho běžet, takže naprosto luxusní.

Druhá věc je obtížnost. Díky tomu, že se jedná o hru s otevřeným světem, tak kdykoliv, kdy narazíte na těžkého nepřítele nebo situaci, tak se prostě můžete sebrat a jít jinam a do oblasti se vrátit až budete silnější a zkušenější. Svět je navíc poskládán různorodě, takže narážíte na výkyvy v obtížnosti celou dobu a hra je na tom i takhle postavena. Běžně se vám může stát, že v lehké lokaci narazíte na jeskyni nebo hrobku, kde vám její obsah roztrhne úsměv. 

Suzume no Tojimari (Suzume)

Myanimelist, IMDb
Další velký počin režiséra Makoto Shinkai, můžete ho znát z filmů jako Tenki no Ko (Weathering with You), Kimi no Na wa.  (Your Name.), nebo Kotonoha no Niwa (The Garden of Words). Takže se od jeho dalšího filmu čeká samozřejmě další hit. U mě osobně autor nezklamal. Nejednalo se o naprostou dokonalost, ale i tak, to byl velmi povedený zážitek.

Film vypadá nádherně, to se ale tak nějak dalo čekat, i když je za tím samozřejmě obrovské množství práce, ale takový je holt autorům rukopis. Film má také velmi epický a nádherný soundtrack. Krásný ženský hlas, nebo použití chorálů. Také volba velmi unikátních hudebních nástrojů. Skladby jako Suzume feat. Toaka, anebo Sky Over Tokyo. Jsou prostě v té kombinace dokonalé.

Příběh se točí kolem dveří, dveří, které propojují náš svět a svět na druhé straně. Jakmile se dveře otevřou, tak jimi může do našeho světa uniknout bytost, která pak dokáže způsobit katastrofální zemětřesení. Sledujeme mladou dívku, která se nachomýtne k události, která ji změní život, anebo ho vlastně uzavře. Máme tu magii, božstva a vše k ideálnímu dobrodružství. Má to srdce, je to dojemné a hravé. Také se to zaobírá jednou velmi nedávnou katastrofou, co postihla Japonsko. Velmi silný příběh.

Každé akční scény, každý velký střet byl audiovizuální zážitek a neskutečně se na to dívalo a poslouchalo.

Film ve svém prostředku trošku zvolní a působí natahovaný, ale přitom je jenom 122 minut dlouhý. Trošku zvláštní paradox. Jedna událost ve finále mě trošku zamrzela (zvířátko a jeho vyřešení), ale jinak jsem s celkovým pojetím neměl žádný problém.

Velmi silný zážitek a nebýt toho pomalejšího prostředku tak bych dal i lepší hodnocení. Pro milovníky animovaných Japonských filmů povinnost (pokud vám samozřejmě styl autora nevadí). Normálně bych asi dal 8/10, ale ta hudba to za mě vytáhla o bod výš.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10

Guardians of the Galaxy Vol. 3 (Strážci Galaxie: Volume 3)

IMDb, ČSFD
Sláva, díky bohu. Celý Marvel a jeho nová sága - The Multiverse Saga měla až na jednu výjimku (Spider-Man: No Way Home) silně průměrné až lehce nadprůměrné zářezy. Po dnešku se naštěstí počet kvalitních filmů zvedne na… dva. No, nějak se musí začít.

Herecky zde všichni excelovali a působili prostě svěže a přirozeně. Chris Pratt jako Quill to proříznul skrz celý film naprosto famózně, a neskutečně jsem „žral“ i herecké výkony Pom Klementieff jako Mantis. Ta zde dostala mnoho prostoru a byla prostě skvělá. Gamora, Nebula, prostě všichni, ale ty dva první top.

Film je svou podstatou velmi jednoduchý, ale díky tomu i neskutečně narvaný emocemi. Nosnou kostrou je totiž minulost a celkový vývoj postavy Rocketa, a že je to sakra emoční příběh. Kolem tohoto základu se celý třetí díl odvíjí a jednotlivé vedlejší příběhy se s ním protínají a spolu doplňují. Celou dobu jsem chtěl vědět, jak to dopadne, co se stalo a prostě všechno. To už se mi s filmem od Marvelu dlouho nestalo.

Konečně i fungovala záporná postava. Je jí dán prostor, proto abychom ji nenáviděli, a hlavně jí je prostě dán sakra prostor, proto abychom vůbec věděli, kdo to je. Vazba s minulostí Rocketa je u ní velmi silná a jako divák jí „rozumíme“.

Příběh si držel svou linku a vtipy se mu snažili pomáhat, a ne ho rozbíjet. Pobavila parodie na hru Among us. „Kočkování“ strážců dávalo smysl a všichni působili jako rodina. Taky jsme konečně pořádně poznali postavu Adama Warlocka.

Teď trošku negativa. Film je moc dlouhý. Dvě a půl hodiny je prostě moc. Věřím, že 10 – 20 minut mínus by mu určitě pomohlo. Třeba na té organické stanici. Pecky ze Soundtracku (90. léta) už nejsou tak velké pecky jako předchozí dvě dekády v prvních dvou filmech.

Přesto je film výborný. Kéž bychom mohli vést podobnou diskusi o všech ostatních Marvelovkách a dohadovat se jenom o tom, která z nich je nejlepší a která nás dokázala dostat nejvíc. Místo toho vedeme diskuse o tom, jak jde Marvel do kytek, jak je všechno tupé a jak triky jsou na poblití. Tenhle film měl silný emoční základ, fungující postavy a všechno okolo. Možná nejlepší díl Strážců. Možná je to nakonec film na 8/10, ale potom všem, co jsme zažili s MCU teď trčí ven za 9/10.


Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10

Puss in Boots: The Last Wish (Kocour v botách: Poslední přání)

IMDb, ČSFD
Luxusní, parádní a prostě boží pohádkový film. Konečně další povedený animák.

Plné výborných absurdních pohádkových hlášek a humoru („starej dobrej první Shrek“). Velmi silný příběhový oblouk pro hlavní a vedlejší postavy. Naprosto dokonalé vedlejší postavy, vlk anebo hlavní záporák.

Velmi unikátní animovaný vizuál. Nejedná se o čistě 3D animaci, ale základ tvoří jakoby 2D štětcová animace. Díky tomu je vizuál „vybočující“. Pravda, na začátku mě to trošku rozhodilo, ale po chvilce jsem se naladil a naladěn zůstal až do konce.Prvotřídní je i práce s kamerou a střihem, je to všechno plné energie a nápadů.

Náš hrdina Kocour v botách při své nejnovější legendární hrdinné akci přijde o život, ale protože je samozřejmě kocour, tak to přeci spláchne se svými devíti životy ne? Je to sice pravda, ale tohle byl jeho osmý život, o který přišel, takže příští smrt… bude jeho poslední. Toto, ehm, životní uvědomění v něm vyvolá pocity, které do této doby nikdy nezažil. Potom všem pak následuje šílená honba za kouzelným přáním, smyslem života a všeho, co k tomu patří.

Film si mě od scény v baru okamžitě získal (po úvodní akci) a s uculeným výrazem jsem ho sledovat až do úplného konce. Jak už jsem psal na začátku, výborná stylizace, parádní postavy, super humor a hlášky (opravdu jen minimum humoru mi přišlo mimo mísu). Nejvíc mě ale bavil silný příběh, který to celé držel pohromadě.

Výborný film na zlepšení nálady, hurá do něj!

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10


God of War: Ragnarok (PS5)

Metacritic
Velkolepé zakončení novodobé ságy boha války. Vše je tu při starém. Takže pokud jste měli nějaká pozitiva o prvním díle, bude to tu stejné, pokud nějaká negativa, to samé.

Na úvod se s vámi hra nemazlí, hnedka do příběhu, hnedka do soubojového systému a všeho okolo (v hlavním menu je velmi krátké příběhové shrnutí). Pokračuje se přímo dál. Příběh patří k silným základům této hry. To samé dabing, celkově herecké výkony a výprava. Co tomu přidala nová generace konzole je „jenom“ lepší grafika. Už původní díl vypadal luxusně, ale s výkonem PS5 je to zase o level vyšší.

Soubojový systém zůstal stejný, i když nějaké drobné změny se tam najdou. Takže komu to sedlo před tím, tak bude i tady spokojený.

Svět God of War je obrovský a je v něm tuna aktivit, které může hráč dělat. Neskutečně mnoho vedlejších úkolů, sbírání předmětů, výzev atd. Často to dokáže člověka zahltit a pokud chcete hru dohrát na 100%, tak to zabere. Hlavní příběh a docela slušný průzkum s pár vedlejšími úkoly mi zabral 35 hodin. Určitě se do světa vrátím a dohraji všechny vedlejší úkoly. O zbytku si ještě nejsem úplně jistý. Soubojové výzvy nejsou úplně pro mě, ale první díl jsem dal na platina trofej (100%), takže by to taky chtělo.

Hudba byla také výborná, kromě klasických jsou tu i dvě skladby, které mi utkvěly v hlavě, Blood Upon the Snow · Hozier · Bear McCreary a potom Bear McCreary - Raeb's Lament.

  Tohle jsou ale body, o kterých asi nikdo nijak nepochyboval. Teď spíš takové ty části, které mi vadili a kvůli kterým rozhodně nedám plné hodnocení. Obecně nemám rád, když mi při boji hra vypráví příběh. Nedokážu číst titulky a u toho efektivně bojovat. Díky tomu mi párkrát utekly zajímavé poznatky a příběhové vysvětlivky, nebo jsem skončil mrtev. Hra jako taková je neskutečně ale neskutečně ukecaná. Kamkoliv jdete, tak vám to společníci všechno řádně popíšou nebo u toho odvypráví spoustu jiných příběhu a pozadí světa. Je to sice fajn, ale ke konci už jsem z toho množství byl neskutečně přehlcený. Navíc hra hází severská jména a názvy, jako bychom v té době žily a všechno by nám mělo hnedka dávat smysl. Velkou částí jsou i proroctví (viděli jsme je v průběhu prvního dílu a hlavně v jeho závěru). Furt si o nich postavy povídají, ale pokud nemáte fotografickou paměť, tak máte smůlu, jakmile je jednou uvidíte, tak pak už smůla. Sice máme přeplněný deník různými informacemi, ale aby nám tam Atreus překreslil tyto výjevy to ne. Hodně jsem si říkal, že bych se chtěl znovu na nějaký obraz z proroctví podívat a zkusil z něho vyčíst jeho tajemství, jak se hra bude vyvíjet. Bohužel a velká škoda.

Jsem spokojený s tím, jak se vyvinul příběh. Thor nebo Odin, všechno luxusní momenty a zajímavý pohledy na tyto postavy a náš příběh, ale zase mi přišel konec takový nemastný neslaný. Doufal jsem v jiný typ epických bojů a soubojů, ale zase jsem dostal „jen něco“ stejně jako u prvního dílu. Nebyla tam taková epičnost, kterou to za mě mělo mít (bavím se hlavně o finále).

Souhrnně je to pro mě to samé, jako byl první díl. Jen s tou změnou, že hrajeme často za Atrea. Jeho části (kromě snad druhé) jsou velmi zajímavé a hodně dobře rozvádějí nastíněný příběh. Také vedlejší postavy mají dost silné příběhové linky, obzvlášť naši trpaslíci.

 

Yotube - Trailer          Hodnocení: 9/10

Yofukashi no Uta (Call of the Night)

Myanimelist, Akichan
Strašně s chutí jsem tohle anime sjel. Sedl mi feeling, sedla mi hudba, sedla mi hlavní dvojice i vizuál.

Bloumání nocí a přemýšlení o existenci, jo a taky, jak se zamilovat do upírky. Hlavní hrdina se v životě nudí, nemá cíl a ani smysl. Taky mu nejde v noci spát. Tak se jednoho večera vydá do „hluboké“ noci města, aby přemýšlel. Při této cestě nocí narazí na upírku a jeho život se změní.

Anime velmi dobře zvládá ten pocit noci, volnosti a tajemna. Díky tomu noc opravdu není tmavá, ale hraje spousty světel a hvězd. Celé je to podpořeno sedící režií a hudbou. Minimálně první polovina je v tomhle perfektní. Velmi slušně fungují i vtipy a gag animovaná forma některých situací.

Oba hlavní charaktery jsou zábavné a jejich vzájemná interakce je uvěřitelná a zajímavá. Velmi podařeně se začlení i první vedlejší postava. Jakmile se ale pak dostaneme za polovinu, tak se rozehrají různé příběhové části a poznáme další várku postav. Díky tomu dojde už k nevratné změně toho, o čem jsem mluvil na začátku. Anime, jeho feeling, je pak už trochu jiné. Ať už k dobrému nebo špatnému. Záleží, jak si to člověk přebere.

Pro mě je to velmi unikátní kousek, u kterého jsem se bavil a užíval si jeho každou minutu. Hodně dík patří velmi sedící animaci, hudbě a režii. Hudební skupina Creepy Nuts tomu dodala tu správnou atmosféru, v čele s hlavními songy z endingu a openingu . Ending mi hraje v playlistu už dlouho. Určitě se těším na pokračování.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10