Zobrazují se příspěvky se štítkem6/10. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem6/10. Zobrazit všechny příspěvky

One Piece

IMDb, ČSFD
V první řadě tenhle seriál fakt není 10/10 jak divoké zástupy fanoušků hodnotí na databázových serverech. Tyhle skupiny lidí by si měli začít trošku sahat do svědomí a prostě hodnotit s rozumem. Naštěstí se také nejedná o katastrofu. Hrané adaptace Japonských komiksů (manga) mají bohužel ve zvyku takhle dopadávat.

Zkusím tu pojmout dva pohledy, pohled fanouška předlohy a pohled člověka, co o předloze nemá ani ponětí.

Lokality, lodě a celkový set design vypadají náramně. Jednotlivé lokace jsou pojaté vskutku kreativně a snaží se co možné nejblíže zachytit šílenost předlohy. Navíc do toho míchají i svůj vlastní styl. U všech postav je to už trošku horší. Některé jsou povedení, ale jiné zase křičí do světa absurdní karikaturou. Je pravda, že to má takhle většina těchto hraných adaptací. Nechávají se křiklavé nagelované vlasy, absurdní kostýmy a věci na postavách, které prostě na stránkách mangy působí v pohodě, ale v reálném světě už nikoliv. Tady si trošku ještě rejpnu do Netflixu, v barvě vlasů se u postav drží tvrdě předlohy (i když to vypadá někdy fakt příšerně) ale udělat z bělocha černocha nemají žádný problém. Nojiko mě bolela asi ze všech těchto změn nejvíc, hned druhý Lucky ze Shanksovi posádky (Yassop a Usopp mi tolik nevadili i když ta změna je tam také). No jsem zvědav, jak si autoři poradí s budoucími postavami, protože autor svou kreativitu v dalších letech točí na maximum a přitom žádné maximum snad ani nemá.

Hlavní posádka herců se povedla, až na Usoppa. S touhle postavou je docela i výzva v předloze, ale zde je herec velmi nesympatický, nemá tam skoro žádné zajímavé pasáže a ani mu nějak nefunguje chemie s posádkou. Za to Luffy, Nami a Zoro si velmi dobře sedli. Chemie jim funguje velmi silně, jejich dialogy byly fajn, jejich pošťuchování a vývoj také. Navíc i Sanji se tváří, že k nim dobře sedne. Jen ten Usopp je totálně mimo. Hned bych ho vyměnil. Nebo minimálně mu přepsal půlku scén.

Další bolestná věc byly dětští herci. Každá z postav má svůj náhled do minulosti a ani jedno dítě neumí hrát (dobře, možná trošku Zoro). To byly tak hloupé scény, prkenné scény, prostě hrozné. Kolikrát by stačilo ty scény jenom pozměnit, nebo trošku jinak poskládat, ale prostě to, jak to teď je, tak je to skoro vždy hrozné. Usopp jako dítě je fakt příšerný herec. Tak mají aspoň jistou věc společnou, dospělí a dětský herec.

Souboje jsou také takové dost kolísající. Když se pere Zoro nebo Sanji, tak až přes některá „lanové“ pohyby to působí energicky a je to plné nápadů. Bohužel když už bojuje Luffy, pomocí jeho natahovacího ovoce, tak to půlku času působí strašně divně. Vždycky Luffy napřáhne ruku, udělá úder, a pak zase ruku drží zpátky a čeká se na reakci záporáka. Neskutečně to kazí tempo. Přitom ve chvíli, kdy skáče, dělá přemety a jiné věci, tak to funguje.

Celkově ale ze seriálu vyzařuje jistá pohoda a dobrodružství. Hudba, výprava, není to zlé. Většinu času to ani tolik nebolí, a myslím si že pro neznalého člověka předlohy, pokud dokáže zvládnout šílenost příběhu, tak to může být zajímavý dobrodružný oddych.

Teď pohled fanouška předlohy. Do čtvrté epizody změny byly docela v pořádku. Naprosto chápu, že nedostanu kopii, to ani nejde, ale ve druhé polovině se změny začnou více a více na sebe nabalovat a dostáváme úplně odlišný produkt.

Bolelo to u příběhu Nami, ten je vystavěn jiným způsobem, sice ne tak jinak odlišným, ale o to bolestivějším. Celá její oběť je tu za mě udupána do země. Co mě ale ještě více bolelo, je chování Luffyho. Celý jeho charakter v předloze je totiž postaven na tom, že nikdy nezaváhá, že nikdy nelituje svých činů, že dokáže vidět srdcem, a ne tím co mu ostatní řeknou. Jenže od Baratie o sobě pochybuje, tváří se ztraceně, hledá, jaké je to být kapitánem apod. To není Luffy. Taky mi vadilo, že po každé ráně se zvedá, jako by ho trefil náklaďák.

Změnu v podobě mariňáka Garpa jsem z počátku považoval za odvážný tah, který mi tolik nevadil, ale s přibývajícími díly to proste působilo špatně. S tím, co jako fanoušek vím, a vím, jak byl příběh těchto prvních kapitol vyprávěn, tak to tam prostě nemá co dělat.

Souhrnně si myslím, že pokud nejste fanoušek a přistoupíte na hru, co vám tvůrci předloží, tak z toho bude pěkná 7/10 a autoři se nemusí stydět. Pro mě, jako fanouška, jsou změny v příběhu a jeho struktuře tak moc velké, že prostě v seriálu vidím jenom takové skořápky toho, co to v originále bylo a tady to bohužel není. Jak jsem říkal, změny dokážu pochopit, ale některé změny byly za mě až moc příběh rozbíjející. Rozhodně se jedná o nejpovedenější manga adaptaci do hrané podoby. Jen ty některé změny nechápu, plus samozřejmě negativa, co jsem popsal výše. 6/10. České titulky byly taky dost mimo, vůči anglickému originálu.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

The Last of Us Part II

Metacritic
Ha, konečně. Konečně přišel pro mě čas na pokračování jednoho z klenotů konzole Playstation (ehm teď už to úplně tak neplatí) a i velice kontroverzí druhý díl ze série The Last of Us.

Začnu s tím, s čím za mě asi nikdo neměl problém. Hra vypadá nádherně. 3D modely postav, jejich mimika, animace, dabing, všechno je tu prvotřídní. To samé můžu napsat o prostředí, místa, po kterých se budeme při hře pohybovat mají svojí post-apokalyptickou krásu a autoři se snažili tvořit velmi úchvatně zvrácené monumenty zničené civilizace. Hlavní roli zde totiž hraje město Seattle a jeho okolí.

Hratelnost čerpá na silných základech z prvního dílu. Pocit akce, pohybu, surovosti soubojů. Velice se mi líbila průzkumová hratelnost. Hru jsem dohrál za cca 22 hodin a pořád mě bavilo prozkoumávat rozbořené domy a všemožná zákoutí abych nalezl nějakou munici nebo zásoby. Obtížnost byla nastavena velmi slušně a nikdy jsem neměl dostatek munice, aby se ze mě stal John Rambo. Díky tomu jsem zažil pár velmi atmosférických setkání, když přede mnou byla nutnost projít kompletně plný mrakodrap monster a já měl jenom tři náboje. Výborné.

Hudba a celkové ozvučení patří taky mezi kvality. Souhrnně prostě svět, vizuální podoba, atmosféra, hratelnost je tu za plný počet.

Co se ale šíleně nepovedlo a nutilo mě to kroutit očima tak, že jsem si málem vyleštil oči do běla, byl příběh. Panebože, jak ten byl hloupoučký. Přitom jeho hlavní myšlenka a kostra na papíře musela znít zajímavě. Jenže pak se na to někdo pokusil naroubovat motivace postav a jejich rozhodnutí. Jenže se mu to vůbec nepovedlo a celé to pak tím za mě pohřbil. Navíc v rámci velkého překvapení pro hratelnost se příběh celý převrátí, jenže nikdo nějak nebere ohledy na hráče v tom, že tohle fakt nikoho v ten moment naprosto nezajímá. A hra nám začne nutit svojí vlastní perspektivu a je jí úplně jedno jestli to dává smysl nebo ne.

Sin-gwa ham-kke: Jwi-wa beol (Along with the Gods: The Two Worlds)

IMDb, ČSFD
Nikdy by mě nenapadlo, že si takhle večer hodím korejský film o posmrtném životě, ale holt boží cesty videí na YouTube jsou nevyzpytatelné a zavedly mě přímo do očistce. Pekelného očistce.

Hlavní hrdina hasič zahyne při záchraně dívky, a protože žil svůj život příkladně, tak je označen za tzv. paragona, duši, která má velký předpoklad k tomu, aby byla do 49 dní reinkarnována. Před tím ale musí projít pekelným očistcem a být souzena bohy, zda žila svůj život příkladně.

Tohle všechno je kostra pro digitální bordel, který se na obrazovce rozjede. Každá pekelná zkouška ukazuje řádný trest pro hříšníky, ať už se jedná o drtící kola, topení v lávě apod. Bohové zrady, lži anebo lhostejnosti jsou nelítostní. Minulost hlavního hrdiny je navíc vystavěna tak, že hříchy, které spáchal nejsou lehce uchopitelné.

Základní koncept se mi moc líbil, ale půlku filmu se tam děje nějaká digitální akce, jako Neo v Matrixu, a do toho se nám tam ukazují absurdní monstra. Do všeho se zaplete ještě smrtelná nehoda a docela šokující finále.

Sledovat to byl docela slušný unikát, film je hodně divný. Hlavní příběh mě ale dokázal udržet tak, že jsem chtěl vědět, jak to celé dopadne. Kvalita hereckých výkonů je kolikrát otřesná (to je ale asi spíš styl východu) a trikově je to kolikrát taky otřesné.

S filmem se tu bije strašně moc protikladů. Na jednu stranu dokáže ždímat slzy a na druhou zase vyvolávat točení očí v sloup. Přesto to ve mně ale nechává více těch pozitivnějších emocí.

Bylo to divné, korejský divné. Takový opatrný palec nahoru? Slabší 6/10. Závěr filmu navíc ukazuje drobnou ochutnávku na druhý díl s název: Along with the Gods: The Last 49 Days. Asi teda. Kdo se v tom má vyznat.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

Thor: Love and Thunder (Thor: Láska jako hrom)

IMDb, ČSFD
Thor vtrhl na Disney +. Původní kino vysílání jsem bohužel nestihl a když jsem slyšel ne úplně nadšené ohlasy, tak jsem se za oním kinem ani moc nehrnul. Jak se ale říká: „Člověk by si měl udělat obrázek sám.“ Takže, povedl se, nebo se nepovedl nový Thor?

Thor: Ragnarok se nekoná. Naštěstí, se ale ani nekoná Thor: The Dark World. Zůstali jsme tak nějak mezi. Problémů vidím několik. V Ragnoroku totiž „rejžovi“ Taika Waititi pomáhají pro diváka známé postavy. Máme tam Odina, Lokiho, Hulka, nebo třeba Heimdalla. Všechny tyhle postavy známe a dostáváme skrze ně ucelený příběh, který je okořeněný šíleným humorem. Fungovalo to. Trefa do černého. Jenže se v Thor: Love and Thunder režisér snaží tohle všechno kopírovat. Bohužel mu tam chybí všechny mnou vyjmenované postavy. Obzvlášť Loki a Hulk. Jane Foster nebo Valkyria to prostě nedokážou nahradit. Navíc když půlku filmu se Thor v přítomnosti Jane chová jako ťulpas.

Pak je tu nevyrovnané tempo a akce jako taková. V jedné scéně hrdinové padnou do léčky a jsou nehybní, jindy zase dokážou okamžitě nakopávat zadky. Ke všemu se akce snaží kopírovat „cool“ momenty z Ragnaroku. Hele zase stylová hudba, výskok, „zpomalovačka“. Chyběl mi tak nějaký nápad. I když nová podoba kladiva Mjolnir byla hodně moc fajn. Celé to navíc prostřihává dost rozporuplný humor. Kupodivu ječící kozy mi tam nevadily a paradoxně pro mě byly jedním z mála fungujících gagů. Více mě štval tápající Thor s jeho rádoby vtipnými pocity. Tohle všechno působilo rozporuplně.

Na druhou stranu chválím novou podobu kladiva. Celkově vtipy s kladivy se povedly. Část ve zlatém městě byla vizuálně nádherná a finální střet (až na ty děti, to je jeden z trapných momentů) nebyl k zahození. Překvapilo mě vyvrcholení celkového příběhu (linie se záporákem a Jane) a druhá po titulková scéna. Zase například poslední scéna hlavního příběhu, ta na pláži, byl jeden z těch trapných momentů v tomhle filmu.

Odstranit děti z finále, přestat z Thora dělat půlku filmu emotivního ťulpase. Láska, tahle linka měla celý film táhnout, a ne být třičtvrtě filmu pro smích a pak v poslední čtvrtce tou vážnou nosnou příčkou. V ten moment to jako divák už pak necítím.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

Lightyear (Rakeťák)

IMDb, ČSFD
Říct, že jsem od filmu nic neočekával, by asi bylo hrubé, ale já jsem od toho fakt nic nečekal. No, a to jsem taky tak nějak dostal.

Do světa Toy story film zapadá tak, že se jedná o film, ke kterému vznikla ona hračka Buzze Rakeťáka. V průběhu filmu vidíme hlavního hrdinu používat všechny vychytávky (nebo ji v průběhu získá), které uměla naše oblíbená hračka.

Příběhově se jedná o klasický příběh o tom, jak se hlavní hrdina poučí ze svých chyb, jak si najde cestu k ostatním a jak u toho zachrání svět. Úvod byl asi nejlepší částí filmu, tam jsem i pocítil nějakou emoci. Zbytek běžel tak nějak na automat. Jde na to koukat, ale chybí tam to srdíčko.

Je to plné nudných vedlejších postav a jednoduchého gag humoru, který někdy funguje a někdy ne. Párkrát jsem se i uchechtl, ale je hodně poznat, že film míří na děti.

Vizuálně vypadá film hezky, prostředí, technologie apod. Jen se postavy pohybují dosti „hračkoidně“ je to samozřejmě zvolený kreativní styl animace, ale to funguje u hraček, ale ne u lidských bytostí. Bylo to divné.

Teď ta příšerná a ukrutná rána vůči lidskosti, a to, jak si autoři dovolili udělat z jedné postavy lesbičku! Pekelné plameny na ně! Když, se podíváte na hodnocení na IMDb, tak je tam skoro 30% hodnocení 1/10, právě na „protest“ vůči tomuto provinění autorů. Ani bych se nedivil, kdyby to většina těch lidí ani neviděla. Holt takhle funguje davová mentalita na internetu. Jak je to, ale v reálu ve filmu? Naprosto úplně přirozeně. Nikdo se tam nad ničím nepozastaví, nikdo tam nic nezmíní, žádné kázání, nic. A tak by to mělo být.

Tam, kde Pixar animáky dokázali překlenout generace a film si užil kdokoliv jakéhokoliv věku, tak to tu bohužel neplatí. U Turning Red (Proměna) se jim to povedlo, když beru filmy z poslední doby, aspoň teda pro mě. Opatrný lepší průměr? Ale jen tak tak.


Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

Jackass Forever

IMDb, ČSFD
Je to to samé pořád dokola, akorát je tu více fekálií a penisů.

Na téhle partičce jsem kolem roku 2000 vyrostl. Bylo to v té době „in“ a tahle banda se stala „pojmem“. Banda dementů, co děla takové kousky, že je až k nevíře, že u toho nikdo ještě neumřel.

Tento čtvrtý film je pořád to samé dokola. Některé scénky se navíc opakují a hraje se tu převážně na tu nostalgickou notu (pokud se na něco takového v tomhle žánru dá hrát). Myslím si, že Jackass jako takové už má svá nejlepší léta za sebou, ale pořád jsem se u toho nasmál, odvracel zrak, anebo se chytal za rozkrok při sdílení bolesti, když vidíte někoho, kdo dostane ránu do koulí (asi jen pánská záležitost).

Nové tváře byly fajn, škoda že jich nebylo víc. Zamrzí, že hodně scének už bylo zaměřeno jen na péra nebo koule. Více převažovaly takové ty generické scénky, oproti těm, které měly šílený, ale chytře vtipný nápad. Uvidíme, jestli někdy vznikne pátý díl, a zda to vůbec bude zajímavé. Ještě mě čeká Jackass 4.5 na Netflixu. 6/10 hlavně díky nostalgii.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

Matrix Resurrections

IMDb, ČSFD
Zbytečné pokračování? Ano i ne. Průser roku? Ano i ne.

K filmu jsem přistupoval s obrovským strachem, takže mě jakýkoliv „hype“ neovlivnil. Šel jsem na to s očekáváním, nic neočekávat. Takže jsem ve výsledku asi „v pořádku“.

Jsem fanoušek série Matrix. Měl jsem správný věk na to, abych byl nadšení i z druhého a třetího dílu. Co s tímto čtvrtým dílem?

Co se mi líbilo. Dostali jsme odpověď na otevřené otázky ze třetího filmu. Co se stalo s Neem. Jaké měli jeho činy následky a dopad na celý svět. Jak dál pokračovalo lidstvo a stroje. Lidstvo si prošlo zajímavým vývojem a potěšila spousta odkazů na postavy, které jsme kdysi poznali. Všechno tohle, bylo velmi zajímavě udělané a nepůsobilo to trapně, ale organicky. To stejné potkalo i stroje.

Celý úvod je taková velká meta analýza o celém filmovém průmyslu a značce Matrix a toho, co se v něm děje. Působilo to zvláštně komicky a možná až pitomě, ale nijak mě to neurazilo. Jen to působilo, jako z jiného světa. Prostě jako nějaká zábavná scénka, kterou někdo natočil k výročí série Matrix. Neo je totiž uvězněn v Matrixu a je tam jako tvůrce revoluční počítačové hry Matrix a všechny události původní trilogie jsou z této hry.

Co se mi nelíbilo. Nelíbila se mi akce. Tam kde série Matrix definovala nový akční žánr, tak je samozřejmě logické, že to překonat bude velmi těžké (úvod filmu si o tom sám dělá legraci), ale já jsem nedostal ani přiblížení se k původní laťce (snad ani k nějaké standardní laťce). Filmový svět se skoro za dvacet let vyvinul a do obyčejného pěstního souboje mi sem tam dát „zpomalovačku“ už prostě není taková bomba, jako kdysi. Hlavně když samotná bitka nemá vůbec energii a nějaký nápad. Tomu všemu navíc nepomáhá 57letý Keanu Reeves. V soubojích jeho věk jde bolestně poznat (stejnou výtku mám i k třetímu filmu John Wick). Bohužel to nudná choreografie nezachraňuje ani u vedlejších mladších postav.

Různé změny tváří postav, nebo jejich transformace byli v příběhu vysvětleny důstojně. Takže jako s konceptem filmu nemám problém. Je dobře, že jsme nedostali kopii původní trilogie. Jenže jsme dostali takovou „vzpomínkovku“. Snad polovina filmu se odkazuje, anebo prolíná se záběry původních filmů. V rámci příběhu to bylo v pořádku, ale pak nezbyl prostor na nic moc nového.

Tak jak režisérka Lana Wachowská přišla o svoje koule, tak bohužel o ně přišel i tento čtvrtý film. Rozhodně dávám palec za to, že to není kopie, ale je z toho lehce lepší průměr. Když se nad tím zamyslím, mohlo to dopadnout mnohem hůř. Těch 6/10 není rozhodně tak silná, jak by měla být.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10

Eternals

IMDb, ČSFD
Jsem rád, že se Marvel nebojí experimentovat a pokusil se odklonit od běžného stylu jeho filmů. Rozhodně se mi líbilo filozofování, zamyšlení nad lidstvem, smyslem života a vším tím okolo, když jste bytosti, co žijí 7 000 let. Líbilo se mi i představení Celestials neboli „bytostí“ kterým vděčíme za vytvoření Marvel světa. Jejich cíle a spojení s Eternals. Kdykoliv byl Celestial na scéně, tak to bylo grandiózní a „božské“. Jenže to vše bylo „fláknuté“ do 2 h 37 minut.

Film se strašně moc táhne. Přitom si myslím, že to nebylo vůbec nutné. Často se díváme do „prázdna“ a i když mám rád to filozofování, tak to šlo určitě o 30 minut seknout. Tolik lidí, co čumělo na telefon, jsem v kině snad ještě neviděl. Také nutně nevyžaduji, aby ve filmu, byla pořád nějaká akce. Jenže ta akce, co tu je (je jí hodně málo), tak je taková monotónní až bez chuti. Ve chvíli, kdy má film gradovat, tak dostáváme bitvu ve sterilním prostředí, které je pro kino plátno naprosto zbytečné. I když jsou všechny triky na vysoké úrovni, tak to prostě tolik nevyznělo.

Postavy jsou ale super. Jak už jsem psal, tak kdykoliv s nimi skočíme do minulosti, tak je to strašně zábavné a zajímavé. Dostáváme sondu do jejich nitra a toho, jak vnímají život, skrz jejich unikátní dovednosti. Taky je ale naprd, že jich je tu tolik. Deset postav je na jakýkoliv film prostě moc. Logicky pak půlka z nich musí do pozadí. Což je škoda a ubližuje to filmu jako celku.

Chtělo to trochu rychlejší tempo a trochu nápaditější akční scény. Styl boje hlavních hrdinů je super (jejich dovednosti), jen to prostředí a vizualizace jim prostě nepomáhá.

Potitulková scéna pak působí, jako naprosto divný úkaz z úplně jiného filmu.

Jsem z toho takový hodně rozpolcený. To jádro tam bylo, bavilo mě, jen to nebylo moc dobře odprezentováno. Hodně váhám mezi 5/10 a 6/10. 

PS: Škoda, že se s filmem táhne zase nějaká kontroverze a internety z toho hoří („review bombing“ jede na plné obrátky). Tak je prostě jeden z hrdinů gay. Řeknu vám jeden spoiler, místo toho, aby na rozloučenou políbil svoji ženu, tak políbí svého muže. A to je vlastně úplně vše. Film divákovi nijak necpe onu skutečnost, nebo postava nedělá žádné kázání o jeho sexuální orientaci. Takže v této skutečnosti s tím nemám žádný problém. Pokud se někdo rozhodne kvůli tomuto dát filmu nízké hodnocení (aniž by film sám viděl), tak je to u mě blbec.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 6/10