Yofukashi no Uta (Call of the Night)

Myanimelist, Akichan

Strašně s chutí jsem tohle anime sjel. Sedl mi feeling, sedla mi hudba, sedla mi hlavní dvojice i vizuál.

Bloumání nocí a přemýšlení o existenci, jo a taky, jak se zamilovat do upírky. Hlavní hrdina se v životě nudí, nemá cíl a ani smysl. Taky mu nejde v noci spát. Tak se jednoho večera vydá do „hluboké“ noci města, aby přemýšlel. Při této cestě nocí narazí na upírku a jeho život se změní.

Anime velmi dobře zvládá ten pocit noci, volnosti a tajemna. Díky tomu noc opravdu není tmavá, ale hraje spousty světel a hvězd. Celé je to podpořeno sedící režií a hudbou. Minimálně první polovina je v tomhle perfektní. Velmi slušně fungují i vtipy a gag animovaná forma některých situací.

Oba hlavní charaktery jsou zábavné a jejich vzájemná interakce je uvěřitelná a zajímavá. Velmi podařeně se začlení i první vedlejší postava. Jakmile se ale pak dostaneme za polovinu, tak se rozehrají různé příběhové části a poznáme další várku postav. Díky tomu dojde už k nevratné změně toho, o čem jsem mluvil na začátku. Anime, jeho feeling, je pak už trochu jiné. Ať už k dobrému nebo špatnému. Záleží, jak si to člověk přebere.

Pro mě je to velmi unikátní kousek, u kterého jsem se bavil a užíval si jeho každou minutu. Hodně dík patří velmi sedící animaci, hudbě a režii. Hudební skupina Creepy Nuts tomu dodala tu správnou atmosféru, v čele s hlavními songy z endingu a openingu . Ending mi hraje v playlistu už dlouho. Určitě se těším na pokračování.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10

Made in Abyss: Retsujitsu no Ougonkyou (MiA: The Golden City of the Scorching Sun)

Myanimelist, Akichan

Opět musím smeknout nad fantazií a zvráceností autora tohohle příběhu Akihito Tsukushi. Také musím pochválit neupadající kvalitu animačního studia Kinema Citrus a genialitu hudebního skladatele Kevina Penkina. Všechny tyto aspekty jsou zde silně v symbióze. Díky bohu. Stejně jako tomu bylo u první série, filmu a teď i u této druhé série.

Hlavní hrdinové postupují dále do propasti, tam kde je příběh zanechal ve filmu Made in Abyss Movie 3: Fukaki Tamashii no Reimei (moje recenze zde). Tato nová část příběhu je trošku specifická v tom, že hodně skáčeme do minulosti, kde sledujeme skupinu dobrodruhů, kteří se vydali do propasti a skončili na místě, kam naši hrdinové právě teď přicházejí. Zjišťujeme jejich zvrácený osud a následky jejich činů. Jak to, tak bývá, tak nic v propasti není černobílé a krutost s nadějí jdou v ruku v ruce. A člověk nikdy neví, jak tokové přání a touha může vypadat.

Vše je nechutně krvavé, šílené, drsné, bez kompromisů a prostě takové, jak to mají fanoušci téhle série rádi. Jakmile jsem se dozvěděl minulost nových charakterů, tak jsem v šoku akorát čučel do monitoru a hned jsem si musel pouštět další díly. U této série pořád platí, nikdy to nesledovat týdně. Jinak budete moc moc trpět.

Hravost animace, vizuál příšer, fungování světa propasti. Vše je neskutečně barvité a zajímavé.

Příběh anime adaptuje manga kapitoly od 39 po 60. Bohužel nejnovější číslo mangy je 63. Takže na další pokračování si pár let počkáme.

Pro nováčky pořád platí, nenechte se odradit vizuálním stylem anime. Opravdu to není dětské a neskutečně to k tomu sedí.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 10/10

Gantz: O

Akichan, Myanimelist

Celo počítačově animovaný film, ze světa mangy Gantz. První věc, co musím sepsat, jsou základní informace kolem tohoto filmu.

Co existuje jako první, je manga série, která započala svoji cestu v roce 2000 a skončila v roce 2013. Manga by se dala rozdělit na dva obří segmenty, fáze. Tento film volně adaptuje začátek druhé z nich (kapitola 239 - 280). Bere si z něho hlavní zápletku, některé vedlejší postavy a nepřátele úplně odstraňuje. Také mění jisté vazby a návaznosti mezi hlavními postavami. Filmu jako takovému to podle mě neubližuje a je schopen fungovat sám za sebe. Poslední věc, co musím dodat, manga předlohu jsem v době sledování tohoto filmu neznal a přečetl jsem si ji, až na základě jeho shlédnutí. Zajímalo mě totiž, jak a kde film stál a celkově, jaká jsou tajemství příběhu, protože na hlavní otázky se logicky ve filmu nedostane.

Příběh se točí o skupince lidí, která ve chvíli své smrti je přenesena zvláštním technicky vyspělým artefaktem do jedné místnosti. Zde jsou jim dány futuristické zbraně a následně jsou posláni do boje proti mimozemšťanům. Je to navíc pojato jako hra. Takže sbírají body, za které si pak můžou vybrat nové technologie, oživení padlého spolubojovníka, anebo vymazání vzpomínek s návratem do normálního světa. Hodně je tu zaměření na zoufalost a krutost toho co se děje, protože jsou to všechno obyčejní lidí a žádní bojovníci.

Vychytávky, které používají jsou strašně nápadité. Už i samotné posílání do boje, je děláno paprskem, který je řeže jako snímky z magnetické rezonance. Jedna z pušek umí na střelené místo seslat z nebe tlakovou vlnu apod. Tenhle aspekt je tu výborný.

Ze záporů bych asi zmínil některá uspěchaná rozhodnutí některých postav, nebo jistý jejich typ „přehrávání“ emocí a gest. To je ale tak nějak problém Japonské kinematografie (už jsem o tom psal ve článku k seriálu Juhan Shuttai). Všechny tyto aspekty logicky v manze nejsou, tam s postavami strávíme více času a na obrázku prostě nedokážou přehrávat.

Technologicky je film velmi kvalitně udělaný. Vizuál a hudba jsou na dobré úrovni (není to ale extra liga). Pořád ty pohyby postav působí prkenně. Rozhodně film jako takový necenzuruje krev a násilí (toho je manga hooodně plná a nejen toho krvavého). Je ale pravda, že jistou formou cenzury, by se dalo nazvat odstranění jedné vedlejší postavy (jak jsem psal v úvodu článku), která by pro film byla asi už hodně - Kazuo Kuwabara. Tahle postava totiž představuje jednu hodně zvrácenou stránku lidství a do světa mangy sice „zapadá“, tak zde v tomto filmu by hodně vyčnívala. Na dnešní dobu, by hodně negativně vyčnívala. Manga je v jistých věcech unikátní a dovoluje si hodně drsné věci, o těch se ale rozepíšu až v článku o manze.

Pokud měl film sloužit jako lákadlo na hlavní zdroj, mangu, tak to u mě zafungovalo. Hned, tak týden po shlédnutí, jsem se do ní pustil a všech 383 kapitol jsem přečetl (pravda, že v trochu zrychlenější podobě). Trošku slabší 7/10.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 7/10

Ryuu to Sobakasu no Hime (Belle)

Akichan, Myanimelist

Filmy od Mamoru Hosoda mám rád, ne vždy jsou to 10/10, ale film Wolf Children (Ookami Kodomo no Ame to Yuki) je prvotřídní záležitost. Takže se na každý jeho nový film těším.

Už z ukázek mě dostal hlas hlavní hrdinky. Písnička, co hrála v ukázkách a byla jednou z prvních, co se ve filmu ukázala Gales of Song (zpěv začíná v 1:45) mě dokázala neskutečně strhnout a byla ze všech podle mě nejlepší. Samozřejmě hnedka v závěsu je písnička A Million Miles Away, jenže ta měla obrovskou pomoc (dav lidí) při vyvrcholení filmu.

Příběhem je film takovou variací na Krásku a Zvíře s kompletním twistem okolo. Hlavní hrdinka si zažila trauma a díky tomu už nedokáže zpívat (a jiné další věci). Když se o to pokusí, tak se jí zvedne žaludek a celá se roztřese. Jednou jí kamarádka pošle odkaz do virtuální reality, která když se do ní člověk připojí, tak naskenuje jeho biometrické údaje a z nich vytvoří uživateli avatara. Takže taková variace na to, že člověk v online světě vypadá tak, jaký je ve skutečnosti uvnitř. Díky tomu hrdinka zažívá osvobození a může konečně zase zpívat. Následně v tomto světě potká netvora. Všichni se ho bojí, ale ona se rozhodne mu pomoci. No, a pak se to celé různě převrátí a zamotá.

 Úvod filmu je famózní. Poznáváme reálný a online svět, vidíme boj hlavní hrdinky a čím si prošla. Pak to v prostředku trochu klesne a je to taková „vykrádačka“ Disneyovky, ale na závěr se to zase postaví na nohy. Ať už člověk souhlasí s tím, co se tam děje, nebo ne.

Tenhleten twist a závěr, čím se vlastně film stal, mě mile překvapil. Jak nakonec dopadly vztahy hlavních postav, co udělala hrdinka atd.

Ruční animace je famózní. Vše je překrásné a hravé. Části ve virtuálním světě jsou samozřejmě dělané počítačovou animací a ta v hodně místech (při pohybu lidských postav) dost vrže. Při epických scénách je ale dechberoucí.

Samotnou kapitolou je hudba a písničky. Ty příběh doprovází velmi silně a každý moment, kdy jedna z nich hraje, tak je luxusní. Po troše přemýšlení, jsem tam dal tu 8/10.

 Youtube - Trailer          Hodnocení: 8/10