IMDb, ČSFD |
Thor: Ragnarok se nekoná. Naštěstí, se ale ani nekoná Thor: The Dark World. Zůstali jsme tak nějak mezi. Problémů vidím několik. V Ragnoroku totiž „rejžovi“ Taika Waititi pomáhají pro diváka známé postavy. Máme tam Odina, Lokiho, Hulka, nebo třeba Heimdalla. Všechny tyhle postavy známe a dostáváme skrze ně ucelený příběh, který je okořeněný šíleným humorem. Fungovalo to. Trefa do černého. Jenže se v Thor: Love and Thunder režisér snaží tohle všechno kopírovat. Bohužel mu tam chybí všechny mnou vyjmenované postavy. Obzvlášť Loki a Hulk. Jane Foster nebo Valkyria to prostě nedokážou nahradit. Navíc když půlku filmu se Thor v přítomnosti Jane chová jako ťulpas.
Pak je tu nevyrovnané tempo a akce jako taková. V jedné scéně hrdinové padnou do léčky a jsou nehybní, jindy zase dokážou okamžitě nakopávat zadky. Ke všemu se akce snaží kopírovat „cool“ momenty z Ragnaroku. Hele zase stylová hudba, výskok, „zpomalovačka“. Chyběl mi tak nějaký nápad. I když nová podoba kladiva Mjolnir byla hodně moc fajn. Celé to navíc prostřihává dost rozporuplný humor. Kupodivu ječící kozy mi tam nevadily a paradoxně pro mě byly jedním z mála fungujících gagů. Více mě štval tápající Thor s jeho rádoby vtipnými pocity. Tohle všechno působilo rozporuplně.
Na druhou stranu chválím novou podobu kladiva. Celkově vtipy s kladivy se povedly. Část ve zlatém městě byla vizuálně nádherná a finální střet (až na ty děti, to je jeden z trapných momentů) nebyl k zahození. Překvapilo mě vyvrcholení celkového příběhu (linie se záporákem a Jane) a druhá po titulková scéna. Zase například poslední scéna hlavního příběhu, ta na pláži, byl jeden z těch trapných momentů v tomhle filmu.
Odstranit děti z finále, přestat z Thora dělat půlku filmu emotivního ťulpase. Láska, tahle linka měla celý film táhnout, a ne být třičtvrtě filmu pro smích a pak v poslední čtvrtce tou vážnou nosnou příčkou. V ten moment to jako divák už pak necítím.
Žádné komentáře:
Okomentovat