 |
| Metacritic |
Začnu pozitivy. Hlavní příběh je drsný a syrový. Není nouze o krev, sprostá slova, lehce lechtivé scény. Samotná podstata hlavní linky se točí kolem diskriminace a otroctví (mimo jiné). Celý svět je velmi propracovaný a připomíná středověkou Evropu. Je plný několika velkých národů, každý z nich bojuje o své místo na tomto světě. Do toho tu máme magii, prastarou hrozbu, obří magické bytosti a spoustu dalšího. Tohle vše tvoří zajímavý mix, který je plný desítky postav a vedlejších charakterů. Je jich tolik, že vám dokonce hra v jeden okamžik zpřístupní nástroj, přes který můžete sledovat všechna propojení a události co se ve světě přihodili. Kolikrát jsem si musel hru „zapauzovat“ a přečíst si velmi dobře psané informační bločky (informace jsou v nich tvořeny tak, jak je hráč zažívá, takže vás vedou pouze aktuálními událostmi), abych pochopil co se děje.
Hra je vizuálně nádherná, i když spousta prostředí působí šedě a sterilně. Není to úplně chyba hry, ale zvolená vizualizace světa. Hrady z dálky jsou překrásné, členité s nádechem fantasy, ale z blízka jsou to „jen“ šedé kameny. V tomhle směru chválím držení se reality, ale potom několik hodin běháte v šedých koridorech a je to nic moc. Je to taková dvousečná zbraň.
Postavy jsou vizuálně nápadité a detailní, jednotlivé krystaly působí monumentálně. Bitvy monster a monstra jako taková jsou dech beroucí. To samé magie a jiné kouzelné efekty.
Velkým prvkem Final Fantasy série jsou GF (Guardian Forces). Obrovské bestie, které v různých formách postavy a hráč vyvolávali na jejich pomoc. Tento díl série na tuto část vzal velmi odlišný pohled. V rámci příběhu se někteří jedinci (logicky i hlavní hrdina) umí proměnit v obří bestie, a pak si dávat po tlamě. Je to neskutečně efektivní a epické. Tohle je určitě hodně povedený nový aspekt. Díky tomu je hra plná fakt epických momentů a bitev. Sice herně tam jen mačkáte pár tlačítek, ale je to epické.
Hudba je samozřejmě úplně stejně monumentální jako vždy. V hlavních momentech a v bitvách je to prostě pecka.
Teď ty negativa. Vedlejší úkoly už jsou na tom o trochu hůře. Není to úplně nutně jejich příběhem, mnoha z nich doplňuje vztahy postav a snaží se dělat svět živější, ale jejich náplní a provedením. Hra skrz ně neskutečně otravuje a zdržuje. Dost si přeji, abych se na ně vyprdnul, jenže jsem se je snažil vždycky dodělat. Uděláte velkou příběhovou událost a pak bum, otevře se vám šest vedlejších úkolů. Všechny jsou stavěny tak, že musíte úkol začít a pak často máte jít za někým, ten vám řekne jednu informaci a pak vás pošle zase někam jinam, kde se dozvíte zase jen něco, a pak zase jdete jinam apod. Navíc pokud je to úkol ve vaší základně, tak jenom její přebíhání ze strany na stranu je po desáté šíleně otravné a frustrující. V jisté míře jsou takhle dělané i hlavní úkoly.
Zdržování není jen doménou úkolů, ale i animace a herní náplně. Vůbec nechápu, proč musí hlavní postava mít animaci na předávání věcí a přebírání věcí od postav, nebo proč věci co odevzdávám v rámci úkolu, musím potvrdit a vybrat. Nikdy jsem nezažil situaci, kdy bych mohl vybrat jenom jednu nebo byl úkol nějak kolem toho postaven. Dále pak taky přijímání úkolů, nebo jejich odevzdání. Každá tahle událost na deset sekund přeruší hru, jen aby se mi ukázalo, že je úkol přijat, nebo odevzdán. Pak ještě nabíhají zkušenosti a dovednostní body. Potom navíc při konci dialogu s postavami každá musí jakoby ještě ze záběru odejít atd. Tohle bylo tak frustrující, že jsem měl sto chutí se na hru vyprdnout.
V některých situacích se navíc vedlejší postavy, nebo úkoly přikloňovaly ke klasickému „hravě vtipnému japonskému pojetí a blbnutí“ a to kolikrát úplně moc nesedělo do drsného světa a aktuálnímu příběhu. Prostě když v jednom momentu tam teče spousta krve, abych potom za minutu lovil roztomilá zvířátka, tak to úplně nesedí do zvolené atmosféry.
Herně je hra už více bojovkou než tahovkou. Tahle změna už ale probíhá od dílu XIII (možná dřív). Takže v tom nevidím problém. Přiznám se, že jsem si zvolil příběhový mód. Celkový průběh mi zabral cca 40 hodin. Takže kdybych zvolil „normal mode“, tak bych tu hru možná ani nedohrál. Už takhle jsem hodně bojoval s tím, abych hru dokončil (moje blbost s vedlejšími úkoly a frustrující herní prvky).
Co se týče konce příběhu, tak s ním nemám problém, i když se mě nějak emočně už nedotkl (tak nějak jsem to hrál už z donucení). Co mi ale vadí, je délka toho konce. Hraju epický příběh o 30-40 hodinách a pak se mi celý závěr vejde do 2 minut? A pak ještě takový nemastný neslaný epilog? To si myslím, že si hra nezasloužila.
Souhrnně, chválím hlavní příběh, svět, grafiku, souboje monster. Nechválím, vedlejší úkoly, zdržování na všech frontách, často divná designová rozhodnutí. Vůbec nerozumím, jak mohla hra dostávat 90-100%. To ty věcí fakt nikomu nevadili? Nebo tou hrou ty lidi jen proletěli v hlavním příběhu?
Žádné komentáře:
Okomentovat