A Plague Tale: Innocence (PC)

Metacritic
S tím, že v tomto měsíci (říjen 2022) vychází druhý díl, tak jsem se konečně odhodlal k tomu, abych si první díl konečně zahrál. Jedná se tím pádem o zážitek, který je až tři roky od původního vydání. Je tak možné, že spousta technických nedostatků už byla opravena.

První věc, co musím hned přiznat je, že mě sice hra zaujala, ale moc informací jsem si o ní nevyhledával. Pořád jsem si ale myslel, že se jedná více méně o hru z historického prostředí, která popustila trošku uzdu své fantazii. Že to bude například trošku dobrodružnější příběh z historické Francie v období morové nákazy. Teď už vím, že jsem se šeredně spletl, a příběh jede plný plyn fantasy a vše historické využívá jen jako kulisu. Není to vůbec špatně, jen jsem o tom neměl vůbec tušení, že je to až takové.

Co je úžasné, tak je dobová hudba. Smyčce, bubny a všechny nástroje co křičí – středověk! Je to úžasné a autoři jenom díky hudbě dokážou z pochmurné scény vykřesat ještě pochmurnější zážitek. To samé mohu napsat i o hutné a tíživé, ale i místy překrásné atmosféře vizuálu. Podíváme se do špinavých sklepení, tunelů, vesnic, hradů a zřícenin. Každé místo má svůj specifický nádech. Hra se navíc nebojí ukazovat špínu, násilí a krveprolití, ať už způsobené morovou nákazou, nadpřirozenem, anebo záporáky. Hromady mrtvol, koster a krve zde nejsou vůbec problém. Což je sakra dobře, protože vy jako hlavní postava jste zde slabí. Vše sledujeme jako obyčejní lidé, co se snaží přežít. Procházíme se polem plným mrtvol po velké bitvě, nebo prolézáme popravištěm plným krve. Vše slušně pocítíte a s vámi i postavy z příběhu. Hlavní hrdinka je velmi mladá a smrt s krutostí pro ni není běžná, takže to vše prožíváme pěkně s ní.

Příběh se točí kolem morové pohromy v podobě moře krys. Do toho všeho je tu inkvizice, která z nějakého důvodu vtrhne do sídla hlavní hrdinky a snaží se unést jejího bratra. Vše se rozjede postupně a dostaneme zde prastaré proroctví, alchymii a skryté zlo. Příběh je vyprávěn zajímavě a poutavě, i když kolem třičtvrtě hry, mám jisté výhrady k událostem, které se tam staly. Nevadí mi, že věci v bodě A se posunuly do bodu B, problém mám s tím, jak proběhlo ono posunutí. Nechci nic prozrazovat (ale Hugo). K příběhu mám ještě jednu výhradu, a to bylo nevyužití potenciálu jedné velkolepé scény. Přitom v příběhu se to děje, jenže jsme pak hnedka ustřihnutí a hra se posune o kus dál. Přitom by se jednalo o neskutečně silný herní moment. Navíc ten moment se stal, jen mimo záběr (lahvička a lázně). Je těžké si stěžovat a nechtít u toho nic vyzradit. Raději se posuneme dál.

Když jsem relativně na pozitivní vlně tak určitě musím pochválit herní mechaniky. Dostaneme do rukou spoustu typů munice (prak hlavní hrdinky), ale i pomocníků. Díky tomu jsme byly schopni volit mnoho způsobů, jak se vypořádat s nepřáteli. Navíc hra postupně představí různé typy nepřátel a na každého se musí trochu jinak. Platí, že jedna rána a je konec. Hádanky se díky herním mechanikám taky povedly. Chválím i umělou inteligenci protivníků, sice jsem párkrát narazil na „vtipné“ situace, ale když vše fungovalo, tak z nich nebyly jen hloupí panáci.

V polovině příběhu se tempo hry trochu uklidní a zůstaneme s postavami na nějakou chvíli na jednom místě. Je to taková základna. Klidně jsme tam mohli být o něco déle a vybudovat si silnější pouto s vedlejšími postavami. Za mě trošku nevyužitý potenciál. Nebyl důvod nikam spěchat. O to by pak budoucí příběhové zvraty byly silnější.  

Co jsem asi měl zmínit na začátku, tak hra byla vyvinuta malým studiem, nejedná se tak o žádný AAA titul. O to je fakt překvapení, co všechno se jim povedlo udělat dobře.

Zmínil jsem to z toho důvodu, že to omlouvá jistá negativa, co teď zmíním, nebo spíše jim to dodává větší váhu a opodstatnění. Animace postav a jejich mimika jsou v cut-scénách a v průběhu hry trochu prkenné. Chybí jim „život“. To samé platí o dabingu. Dabéra Huga (bratr hlavní hrdinky) bych upálil na hranici z toho, jak mě jeho hlas iritoval. Trošku pokulhávaly i dialogy. Někdy nepůsobily vůbec přirozeně.

Bezejmenné nepřátele také mluvili asi jen 4 lidi. Jeden z nich měl navíc dost výrazný hlas, který mi připomínal jednoho českého herce, takže mě jeho hlas provázel ze záhrobí celou hrou (v podstatě jsem ho zabil snad 6krát).

Zase obrovský klobouk dolů za simulaci moře krys. Jedná se o klíčový faktor herního zážitku, ať už atmosférou, příběhem nebo hratelností.

Souhrnně se jedná o velmi povedenou hru se silným příběhem a atmosférou. Silná 8/10. Chvilku jsem dal 9/10, ale nepřišlo mi to správné.


Youtube - Trailer          Hodnocení: 8/10

Žádné komentáře:

Okomentovat