Databázeknih |
Příběh a jeho zasazení je asi nejvíce podobný Jiřímu Kulhánkovi a jeho Nočnímu Klubu. Teď už naplno rozumím, proč je Kotletovi přezdíváno nový Kulhánek. Protože tohle je prostě „hustej nářez“, nic víc a nic míň. Běhají tu upíři, mimozemšťani a transvestiti… ti jsou vlastně až ve druhém díle, tak ti zrovna ne, prozatím.
Vše se točí kolem Jana Bezzemka, českého upíra, a jeho boje vůči okupační mimozemské rase jménem Karatani. V úvodu knihy se podaří mimozemšťanům rozprášit většinu upírských klanů (jako jedni z mála ještě proti okupaci bojovali) a tak náš hlavní hrdina musí utéct do pozadí a se zbývající hrstkou nepravděpodobných spojenců se pokusit přežít a zachránit lidskou rasu od útlaku.
Tam kde příběh exceluje nejvíce a baví je prolínání hrdinovy historie se současným děním. Jeho postava je spjata silně s českou historií a díky jeho dlouhověkosti zažila už mnoho bitev a událostí. Proto často komentuje a posouvá příběh pomocí vzpomínek na nějaké události z dávné minulosti. Například bitva na Bílé hoře apod.
To samé platí i o nejhlavnějším parťákovi, kterého má náš hrdina po ruce, Německém upírovy – Gerhardovi. České a Germánské upíří klany, totiž v historii mnoho století bojovali a tak se obě postavy znají z nespočet bitev. Jediný důvod proč teď musejí spolupracovat, je nový nepřítel. Díky tomu jsou jejich rozhovory to nejlepší, co tahle série má (vím, že trošku možná sahám do druhého a třetího dílu). Jakmile se tyhle dva střetnou, tak cítíte jejich vzájemný respekt, ale i soupeření a hlubokou historii plnou nenávisti.
K téhle partě se ještě přidá Petra, dívka, ze které Jan udělá nového upíra a pan Uhřík, největší fotbalový fanoušek.
Většinu příběhu se jenom někam utíká. Tohle nemám moc rád. Často ta akce působí jako výplň, tak aby nebyla kniha moc krátká. Jan se totiž se svojí partou vydá na jedno místo na území v Číně, do hrobky, kde by se měla nacházet mocná zbraň, matky upírů, která by jim mohla pomoci při porážce Kartanů. Jenže před tím je mnoho utíkání a schovávání. To velké finále v Číně a pak na vojenské základně, už je pak fajnové čtení, plné dobrých nápadů a akce. V Číně, si totiž na chvíli zahrajeme na Indiana Jonese (při vstupu do hrobky), navíc to protneme i vzpomínkami na minulost hlavního hrdiny, protože v oné hrobce v dávné minulosti už kdysi byl. V této části je i velmi zajímavá paralela myšlení na to, jak kdysi onu hrobku (její pasti) vnímal, když neměl potuchy o moderních technologií. No a pak na posledních stránkách rozdělíme i trochu atomů.
Kniha byla místy až moc sprostá. Chápu, že se tahle mluva k upírům asi hodí, ale místy mi to přišlo už moc přepálené. Strašně to z knihy vyčnívalo a nebylo to její přirozenou součástí.
Kniha je jedna z těch slabších. Možná byla i jednou z jeho prvních, anebo možná rovnou první, se kterou prorazil. Proto kvalit jeho nejnovějších kousků, tam kde už velmi vyspěl a nabral více zkušeností, nedosahuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat