The Mandalorian - Season 1

IMDb, ČSFD

Pro začátek asi takové menší upřesnění. Nejsem nijak extrémní fanoušek Star Wars univerza. Jsem možná v takovém tom nadprůměru co se týče tohoto „vzdělání“. Mám rád jak starou tak i tu … méně starou trilogii. Navíc tu z přelomu tisíciletí jsem si užil přesně s tím ideálním věkem. Pak jsem sledoval animované seriály nebo hrál počítačové hry. To je asi tak vše. Knihy mě nějak minuly. O různých rasách a historii vím fakt jen to, co bylo ve filmech nebo hrách. Po jistém zklamání z nejnovější trilogie jsem na připravované projekty koukal z velké vzdálenosti. Proto mě v roce 2019 docela překvapil humbuk, který The Mandalorian vyvolal. Ať už to byli nadšené reakce nebo „Baby Yoda“, který byl snad všude. S myšlenkou, že se na to jednou podívám, jsem tento seriál uložil do své truhly zapomnění.

V tuto chvíli se dostáváme k minulému týdnu. Je to poslední víkend před dalšími uzavírkami v našem milovaném státě a já mám lístky na kulturně hudební událost Lords of the Sound. Hudební koncert kde tato skupina hraje nejznámější melodie z filmů, seriálů nebo her. Mezi klasickými znělkami z Game of Thrones, Harry Potter nebo třeba Vikingové tam zazněla i ústřední melodie právě ze seriálu The Mandalorian. Star Wars melodie spojená se špetkou westernu a bůh ví čeho. Ta hlavní basová linka, která hraje jako podkres po celou dobu, mě neskutečně dostala. Takže bylo rozhodnuto.

Podíval jsem se na první sérii The Mandalorian.

Překvapila mě krátkost jednotlivých epizod. Většina se pohybovala kolem 25-30 minut a až poslední díly útočily na 40 minutovou hranici. Jo a taky je jich jenom 8. Zaujala mě i účast řežiséra Taika Waititi, bůh ví, jak to mám skloňovat, který si jednu epizodu zrežíroval a nadaboval si jednu z vedlejších postav. Když zmiňuji režii, tak celý seriál je v tomhle ohledu velmi kvalitní. Ať už jde o krásné záběry na různé lokality nebo o celkovou produkci, či střih. V tomto seriálu byla v hojné míře použita technologie „Stagecraft“ od ILM (Industrial Light & Magic), která nahrazuje zelené plátno. Představte si obrovskou LED „obrazovku“ (pěkně zakřivená) na které se promítá počítačem vytvořená scenérie a díky programu je to celé propojeno s kamerou. Takže se promítaný obraz chová tak, jakoby jste s kamerou byli na reálném místě. Tahle technologii má hroznou výhodu v tom, že na herce nebo na kulisy působí světlo oné scény (světlo je obrovský faktor pro uvěřitelnost splynutí reálných záběrů a počítačových triků) a odstraňuje právě takový ten přechod, kdy poznáte, že ona postava nestojí tam, kde stojí. Další výhodou je i to, že herec se dokáže více vcítit do role, protože nemá kolem sebe jen zelené plátno. Samozřejmě jsem teď jen „pošimral“ povrch této technologie, ale už její samotná existence slibuje lepší a lepší zážitek do budoucna. 

Velmi se mi líbila uměleckost závěrečných titulků (pozor video obsahuje velké spoilery). Kde se vám promítají velmi hezké obrázky různých momentů z onoho dílu (jakoby přímo vzaté z konceptu při tvorbě seriálu) a hraje vám do toho ta hlavní hudební melodie. Tyhle závěrečné titulky byly moc super.

Napsal jsem toho spoustu, ale vůbec nic o příběhu. Časově jsme mezi Návratem Jediho a Síla se probouzí. O rase nebo vlastně „cestě“ Mandalorianů jsem nevěděl nic, takže bylo zajímavé skrz hlavního hrdinu sledovat, kdo jsou a jak se chovají. Z internetu tak nějak tuším, že jsou považováni za to „cool“ co se dá ve Star Wars světě najít. Příběh má zajímavý koncept, kdy hlavní hrdina (nájemný lovec) putuje po světě s dalším parťákem („Baby Yoda“ dítětem z rasy ke které Yoda patřil) a snaží se ho chránit před zbytky Impéria a jinými lovci. Všechno tohle jsou pohodové jednoduché příběhy ze světa Star Wars a velmi dobře s tímto světem pracují. Skrz jednotlivé příběhy se táhne ona hlavní linka s „Baby Yodou“ a ta následně ke konci dochází k nějakému klimaxu a startuje hlavní premisu pro další řadu.

Seriálu můžu vytknout dvě věci. Nesmrtelnost vedlejších postav. Hlavni hrdina Mandalorian má na sobě brnění z hodně specifické oceli a díky tomu dokáže ustát (tak nějak) zásahy z laserových pistolí. Takže tenhle detail je hodně zajímavý a seriál s ním pracuje. Jenže se ten seriál takhle chová i k vedlejším postavám a dělá to tak, že je nemůže nikdo trefit a oni se vůbec při přestřelkách nekryjí a jsou celou dobu na ráně. I nejhorší střelec ze Stormtrooperů by je musel trefit přes jejich legendární mušku (s touto legendou si parádně hraje úvodní scéna osmé epizody, která je celá naprosto dokonalá). No a druhá věc bylo hraní na emoce. Nebudu prozrazovat, ale přijde moment, kdy máte uronit tu slzičku, ale díky krátkosti jednotlivých epizod autoři prostě nedokážou vybudovat tu vazbu s divákem tak, aby vás to nějak více zasáhlo.

Příběh patří do takové té základní kategorie, kde velmi dobře čerpá ze světa Star Wars, který je navíc, až na pár výjimek, velmi dobře prezentován režijním umem a technologiemi. Těším se na pokračování.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 8/10