Juhan Shuttai

IMDb, ČSFD

Jsem sice fanoušek Japonské tvorby, ale to platí hlavně pro mangu a anime. Žánr Dorama (hraná tvorba) mě zase tolik netáhne. Ano, viděl jsem nějaké hrané filmy, ale není to můj šálek kávy. Vždycky mi přišlo to jejich hraní strašně přehrávací, kýčovité a rušivé. Kdy se jednotlivé emoce až moc zveličují a dělají se velká gesta. Hlavně v obličeji. Tohle všechno je samozřejmě dáno jinou kulturou a tento aspekt je zakořeněný z jejich dřívějších divadelních dob. 

Nejsem na to moc expert, ale kamarádka Zíza by vám k tomu určitě řekla více a můžete se dočíst mnoho informací o Doramě a Japonsku na jejím blogísku.

Od Zízy jsem právě také získal doporučení na tento seriál. Hledal jsem něco veselého a uvolněného. No a dostal jsem Juhan Shuttai. Příběh se točí kolem vydavatelství manga magazínu. Alternativu v anime tvorbě bych zmínil Bakuman a Shirobako.

Seriál je hodně krátký (10 dílů) a je neskutečně uvolněný a plný pozitivní energie. Navíc je i hodně zajímavý ohledně příběhů, které se tam odehrávají. Hlavní „přehrávající“ postava začíná pracovat v onom magazínu a začne se setkávat s jednotlivými autory mangy a spolupracovníky. S každým řeší nějakou situaci a díky tomu poznáváme, jak tento průmysl funguje a zažíváme různá příkoří. Ať už shánění nových umělců, řešení prodeje anebo kreativní krizi některého autora. Koncept je postavený tak, že hlavní postava vždycky díky své píli a akčnosti onu situaci vyřeší nebo ovlivní své okolí tak, že to okolí začne nějak jednat. Příběhově se navíc utvoří takový malý svět, který zůstane až do konce propojený. Takže všechny postavy potkáváme v průběhu seriálu pořád a některé z nich mají svůj příběh rozvrhnutý skrz celý seriál.

Všichni vedlejší herci pro mě byli naprosto v pohodě a neviděl jsem v nich to extrémní přehrávání jako v hlavní postavě. Ta už ke konci taky tolik nepřehrávala, anebo se mi už z toho odvařil mozek, kdo ví. Zíza se ale dušovala, že přehrávání této herečky patří ke kvalitnímu přehrávání dle Japonského formátu.

Velmi povedená je hlavní melodie seriálu - Echo – Unicorn. Hlavně ta pasáž s harmonikou. Taková správná pohodová odrhovačka. Technicky je to také velmi povedené a samotné manga příběhy co autoři kreslí jsou dobře vymyšlené a originální. Navíc jsou vymyšlené tak, aby nějakým způsobem prosakovaly do života a děje seriálu. Také jsem moc moc rád za to, že zde nebyla žádná romantika. Ta by to jenom pokazila.

Celkové finále mi nahodilo na „xicht“ velký úsměv. Škoda, že byl konec. Seriál pro mě byl dokonalá kombinace témat, co mám rád.

 

Youtube - Trailer          Hodnocení: 9/10