 |
| Databazeknih |
Sprostota. Ta je zde už od začátku na „normální“ lidské úrovni. Takže jsem s ní neměl vůbec žádný problém. Kur…, dopr…, šu… tu lítalo přesně ve chvílích, kdy to sedlo do situace. Nebo je taky dost možné, že je knížka úplně stejně přehnaně sprostomluvná, jako byl Underground, ale můj mozek si na to už zvyknul a nevidím v tom ten problém, jako ze začátku.
Velmi zajímavým prvkem bylo i použití článků z novin z jistého Japonského zpravodaje na začátku každé kapitoly. To byl velmi zábavný a pro příběh dobře dokreslující detail. Díky těmto článkům jsme totiž zjistili, co se ve světě posralo ještě před tím, než naše kniha začala. Navíc v těchto novinových článcích je asi největší korelace s dnešním světem a celkově se stupiditou a chováním vladnoucích mocností.
Hlavní hrdina zde byl hodně
v pohodě. Zajímalo by mě, kolik že to vykouřil doutníků za celý příběh.
Popotahuje to do sebe jako největší uhelná elektrárna. K ruce tu má parťačku
Alici - velmi zkušenou vojandu
z dob válek. Mezi nimi to šlape náramně. Házejí na sebe hlášky a prostě
jejich vztah funguje a něco si už zažili. Po chvilce k sobě přiberou pár
dalších postav a s nimi to šlape také na pohodu. Tedy možná až na postavu Hany, ale to měl být ze začátku prostě
spratek a hybatel děje. Takže ji odpouštím. No a ke konci tam byla
v podstatě vystrčena a odložena stranou mimo dění.
Nechci moc spoilerovat, ale ke konci mě autor překvapil jedním docela fajnovým zvratem. Za ten mu dávám palec nahoru. Škoda, že ta situace pak dopadla trochu jinak, než bych si představoval. Za to už ten palec zase vracím do výchozí polohy. Celkově finální střet se řadí k těm povedenějším. Hlavní hrdina tam totiž použije jistou skutečnost, kterou známe už od začátku příběhu, ale považujeme ji spíš za doplněk historie postavy. Takže Deus Ex machina se tu nekonala. Docela jsem se o hlavní postavy bál, zda to přežijí nebo ne.
Líbil se mi i pohled na Japonce. Bez spoilerů se tu těžko dá mluvit, ale tak nějak se pracuje s jejich mentalitou a historií v jejich chování.
Velkou část knihy tvoří cesta z Prahy do Brna. Což je fajn, protože příběh kde hrdinové někam cestují, mám rád. Dá se tam dobře pracovat s charaktery. Ty tu sice moc vývoje nezískají, ale je to fajn cesta. Horší je to ale s náplní té cesty. Mustr je pořád stejný. Nějak ztratili Hanu a ta se dostala do průseru. A to se opakuje několikrát. Aspoň jednu takovou to lapálii bych už vyhodil.
V autorově světě je oblast jménem Pustina. To je považované za prostor, kde je bůh ví co, protože při válce tam dopadly atomové bomby a nikdo se tam dobrovolně nepřibližuje. A tuhle oblast autor právě velmi rychle přejde. Dostaneme jeden malý náznak toho, co se tam může dít, ale jinak postavy utíkají co to jde, aby se tomu místu vyhnuli obloukem. Tam bych se jako čtenář rád podíval. Například místo hradu vedeného pornoknězem. Je ale možné, že pro Pustinu má autor do budoucna jiné plány. A navnaďoval ji záměrně. Hloubkový průzkum možná bude později.
Takže určitě lepší než kniha Underground. Jen se v té
knize zase moc nestalo. Z onoho světa jsou ještě tři další knihy. Je to o
stejných postavách? V budoucnu zjistím. Jinak ohledně hodnocení. Není to úplně tak silná osmička jak bych chtěl, ale sedmičku si to podle mě také nezaslouží.
Žádné komentáře:
Okomentovat