 |
| Akichan, Myanimelist |
Celý vtip je v tom, že otec kreslí komediálně šílenou erotickou mangu (není to plné sexu, ale spíše plné úchylně oblečených postav a šíleného humoru). A jeho největší obavou je to, aby jeho milovaná dcera nezjistila, že kreslí prasárny. Vše se tedy točí kolem toho, jak zamaskovat, že je kreslič nemravné mangy.
Tyhlety dvě časové roviny se velmi často střídají a nemáme tušení, proč je Hime ve svých osmnácti sama a co jí vedlo k tomu, aby hledala pravdu v onom domě. Často v té budoucnosti potkáváme vedlejší postavy a dostáváme různé drobečky o osudu jejího otce.
Postupně je nám vše odhaleno, ale chci zmínit jednu věc,
která mě opravdu dostala. V dětství Hime totiž vychovává už jen její otec,
protože matka zemřela. To je taky jedna z důležitých částí, ale o té jsem
mluvit nechtěl. Její matka totiž připravila krabice, které jsou označené různými
čísly (11,12,13+). A tyto krabice má Hime otevřít vždycky na své narozeniny,
když dosáhne onoho věku na krabici. Každá krabice obsahuje spoustu předmětů,
které pro ni její matka připravila tak, jako kdyby byla pořád s ní (kuchařka, oblečení, doplňky a převážně ručně vyrobené věci). Tenhle aspekt je
pak ještě dále rozvinut a bylo to pro mě neskutečně emočně silné. Chvílemi jsem cítil stejné pocity jako při sledování anime Usagi Drop. Takovou tu hravost, roztomilost a dojemnost.
Úvodní písnička se mi moc líbila Flumpool - Chiisana Hibi. A taky dabér otce mi strašně připomínal postavu Araragiho z anime Bakemonogatari (protože je to ten stejný dabér samozřejmě - Kamiya Hiroshi). Velmi se mi líbilo i pojetí humoru. Držel si takovou tu gag formu. Otec při své práci kreslíře mangy zaměstnává i asistenty. No a všichni z nich byli neskutečně zábavní a zvláštní. Z vedlejších postav jsem ale nesnášel postavu jejich editora. Příšerný charakter.
Art styl se mi také moc líbil.
Hodně jsem chválil, ale teď budu kritizovat. Konec - to se prostě nepovedlo. Nejde ani tak o obsah, ale spíš o jeho formu. Obrovskou část informací se dozvíme právě až v tom konci, a navíc až v úplně poslední jedné epizodě. Takové množství informací v tom jednom díle prostě působilo zkráceně, nepřirozeně a uspěchaně. Měli to udělat alespoň na 2-3 díly, nebo na epizodu s 90 minutami. Když jsme 11 dílů napínáni ohledně hlavní zápletky, tak prostě nám ji vysvětlit a vyřešit v jednom díle byla podpásovka. V zkratkovosti to prostě nedokázalo dobře vyčerpat emoce. To mě strašně mrzí. Takový konec à la „Jak jsem poznal vaši matku“.
Vtipnost a hravost byla tak 7-8/10 a ta dojemnost a vážnost se pohybovala 8-9/10.
Žádné komentáře:
Okomentovat