 |
| Anime akihabara, Myanimelist |
Tohle anime zmínil docela známý youtuber zabývající se anime/Japonsko komunitou. Povídal, že je to pro něj to TOP anime ze žánru „Isekai“ neboli žánr, kdy je hlavní hrdina přenesen do cizího světa. Tento žánr zažívá v posledních letech obrovský počet zastoupení každou sezónu. Což má za následek kolísavou kvalitu. Pořád tu najdeme povedené kousky, ale je potřeba hledat. Takže když ho zmínil, tak jsem si ho vyhledal a těšil jsem se, dle popisu, na kvalitní drsný zážitek z přelomu tisíciletí.
No, a sakra. To byl příběh tak plný nelogických věcí, až mě z toho bolela hlava. Dost. Prvně pozitiva. Jedná se o ještě starou poctivou animační práci. Takže vizuálně anime vypadá velmi dobře a hlavně akce a pohyb je animačně na velmi vysoké úrovni. Stylizace světa je zajímavá a originální. Hlavní myšlenka příběhu taky není úplně k zahození. Ukázání těch ideologií nebo vývoj vedlejšího příběhu s postavou Sáry bylo velmi zajímavé a rozhodně k tomu nějak nemám co říci. Jde spíš o ten zbytek.
Naši záporáci žijí ve světě, kde je nedostatek vody. Navíc jejich obrovská loď hromadného ničení vodu používá jako palivo. Takže se šílený král rozhodne pronásledovat dívku, která má schopnosti vodu ovládat a navíc nosí na svém krku přívěsek, ve kterém je zkomprimován celý oceán vody. Ok, fajn. Navíc opět záporáci disponují technologií, která jim umožňuje cestovat skrz prostor do jiných světů (ať už jsou to paralelní světy nebo cestování časem, to tam není nijak specifikováno). Pomocí té technologie jim do světa hlavního hrdiny uteče ona dívka a při souboji je přenesena zpět i s hlavním hrdinou. Takže za mě důležitá otázka. Pokud mám takovou technologii. Tak proč z těch světů, kam se mohu přenést, nepřenesu tolik toužebnou a potřebnou vodu? Zrovna ve scéně z první epizody je před postavami obrovský oceán a spousta řek. Místo toho se tam nahání nějaká drobná holka. Navíc o téhle technologii už pak neslyšíme (až na poslední minuty poslední epizody). Tohle všechno by jim vyřešilo celý problém a na tu holku by se mohli z vysoka…
Potom jsem měl příšerný problém s postavou šíleného krále a jeho pravé ruky - ženské postavy Abelia. Každou chvíli, kdy s ní král jedná, tak ji půlku času fyzicky a psychicky napadá a druhou jí brečí v náručí a říká jí, jak je pro něj důležitá. V pořádku. Je to magor. Jenže postava Abelia je tu strašně debilně udělaná. Není nám nikde nijak pořádně vysvětleno, proč ona k němu přes to všechno drží kladné sympatie. Asi ho miluje, ale tohle si tak nějak člověk musí domyslet. Protože tam o tom není žádná zmínka, nic. Prostě jen tak. Kdyby se totiž ona postavila na odpor, tak příběh končí. Celá tahle věc je pak podtržena koncem, kdy jí zase fyzicky ublíží, ale ona se už rozhodne ho nechat umřít… Bože, krávo, kdybys to udělala už na začátku tak je klid. Ta její změna názoru tam prostě jen přijde. Najednou to samé, co jsi mi předtím dělal, mi teď vadí. Haha smrt.
Poslední věc, co mě neskutečně dráždila, a proč tu píšu takovýto elaborát, je hlavní hrdina. Protože nikomu nechce ublížit a nechce nikoho zabít, tak se rozhodne, že bude bojovat jenom s klackem v ruce. Jenže každý záporák má nůž a pistoli. Díky tomu pak dostáváme akční souboje takové, že se nikdo nemůže do něj trefit nebo on se dokáže proti zbrani strašně rychle skrčit, aby ho z 20 cm nezasáhla… Souhrnně asi toto. Svět, myšlenka, příběh Sáry, zpracování - super. Postavy, logičnost jejich chování, akce hlavního hrdiny - debilita.
Jde prostě vidět, jak každý člověk je jiný. Někdo tenhle kousek může mít na vrcholu svého žebříčku, ale přitom pro mě je to průměrná věc plná nelogičností. Hodně také záleží, v jaké době to ten člověk viděl. Protože když bych to viděl v tom roce 2000, tak bych mohl mít úplně jiný názor, než dnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat